ONE DIRECTION FAN FICTION

ZAYNŮV POHLED

Tu noc jsem řekl rodičům že jsem gay. Liam byl celou dobu u mě. Naštěstí to oba vzali dobře. V podstatě to už delší dobu tušily, hlavně máma. Ta na tom naštěstí byla zdravotně už trochu líp, ikdyž u ní se neustále střídaly období horší a lepší. Poprosil jsem je, jestli by mohl Liam tu noc přespat u nás. Uprostřed noci mě probudilo zvonění telefonu.

"Halo?" zvedl jsem to co nejrychleji.

Nikdo se neozýval. Až po chvíli jsem uslyšel smích. Williamův smích.

"Spi sladce," zasmál se a já zavěsil.

"Kdo to byl," zeptal se Liam rozespale.

"William," řekl jsem tiše.

"Proč ti ten hajzl volal?" zeptal se.

"J-já nevím. Dlouho byl ticho, a pak se začal smát. Já... mám strach," řekl jsem.

"Strach? Z něho? Proč?" chytil mou ruku.

"Nikomu jsem to neřekl, ale myslím že to on zabil svého tátu," hlesl jsem.

"Cože?"vydechl Liam.

"Ten den, co se to stalo. Věděl jsem že se s ním strašně pohádal, bylo to něco kvůli penězům nebo něčemu takovému, už si nepamatuju co to přesně bylo. Když se našlo jeho mrtvé tělo, tak mi řekl ať ani neceknu o tom že se chvíli před tím hádali, jinak se postará o to aby moje máma umřela. V té době na tom byla vážně hrozně špatně. Nevěděl jsem co mám dělat, už jsem to chtěl někomu říct, ale on mě pak ujistil že to řekl jenom proto že byl nervozní z toho že by ho podezírali, nic víc. Řekl že by nikdy svého otce přece nezabil. Já mu věřil, alespoň jsem si to opakoval. Znal jsem ho už dlouho, a nemohl jsem uvěřit že by byl vážně schopný něčeho takového," řekl jsem se slzami v očích.

"Pojď sem," objal mě Liam pevně. "Měl by jsi to říct policii. Nebo alespoň Louimu."

"Ne," řekl jsem rychle. "Jak mu to mám říct?"

"Zayne," řekl bezmocně.

"Navíc, bojím se že ten telfonát byl něco jako varování," řekl jsem.

"Varování?" zopakoval.

"Určitě si myslí že to řeknu. Já... bojím se že ublíží mojí rodině, nebo tobě. Mě atť udělá co chce, ale ne těm na kterých mi nejvíc zálěží," dal jsem ruku na jeho hruď.

"Zayne, zlato, nešlo by aby třeba tví rodiče někam odjeli? Alespoň na nějaký čas? Je léto a tvé sestry tak nezemeškají školu. Jenom by někam na pár týdnu odjeli, co říkáš? A pak by jsi mohl říct všechno co víš, bez toho aby ses o ně bál" řekl jemně.

"Já nevím. Kam by šli? Nemáme peníze na cestování," sklopil hlavu.

"Jsem si jistý že Louis by ti s tím pomohl. A já ti taky pomůžu, ano? Protože mi na tobě záleží," usmál se.

"Děkuju," políbil jsem ho krátce. "Možná máš pravdu."

DIANIN POHLED

Na druhý den jsem vstala nějak pozdě. Později než jsem byla zvyklá. Taky jsem usnula až nad ránem.

"Dobré ráno," vešel po chvíli do pokoje Louis, už oblečený a nesl snídání.

"Dobré ráno," usmála jsem se.

"Vyspala ses nakonec?" položil tác na postel a pohladil mě po vlasech.

"Trochu," řekla jsem. "Mluvil jsi s Williamem?"

"Ne," řekl. "Ale... před chvíli mi volal Zayn a poprosil mě jestli bych mu nemohl pomoct dostat svou rodinu na pár týdnů pryč."

"Pryč?" svraštila jsem obočí. "Proč chce... aby odjeli?"

"Nevím," pokrčil rameny. "Řekl mi jenom to že by chtěl pro ně nějakou pořádnou dovolenou a že mi to snad nějak splatí," řekl.

"A uděláš to pro ně?" zeptala jsem se.

"Jasně," usmál se. "Po tom včerejšku mám pocit že Zaynovi něco dlužím. Navíc, vím jak je na tom jeho máma a že jí určitě prospěje pohoda na nějakém hezkém místě. A... zároveň, co budou pryč, zařídím jeho tátovi místo u nás ve firmě."

"Vážně?" taky jsem se usmála.

"Jo, ještě nevím co bude přesně dělat, ale určitě bude mít vyšší plat než teď. A bude tam pracovat i Zayn, navíc, teď když je s tvým bratrem, určitě se mu tam bude líbit," pousmál se.

"Jsi úžasný," políbila jsem ho. "Vážně jsi."

"A chtěl jsem s tebou mluvit ještě o něčem," zvážněl trochu.

"A o čem?" zeptala jsem se ho. "Rád bych za tři měsíce odjel do Afriky, jako misionář."

"Vážně?" zeptala jsem se tiše. "Už jsi se teda rozhodl."

"Ano," kývl jsem. "Upřímně, mám z toho trochu strach, ale cítím že to musím udělat. Sen mého otce byl navštívit ty nejchudší země a pomoct jim. Dát jim alespoň nějaké léky, jídlo, třeba postavit školu..."

"Páni. Jsem na tebe vážně pyšná," usmála jsem se. "Ale nevím jestli to tady bez tebe vydržím," řekla jsem.

"Tři měsíce jsou ještě daleko," stiskl mou ruku. "Soustřeďme se na to co je teď ano?"

Já jenom kývla a objala jsem ho. Jestli vážně odjede, bude mi strašně chybět, vlastně, nejradši bych odjela s ním.

ZAYNŮV POHLED

(o pět dní později)

"Budete mi moc chybět," objal jsem mámu, tátu a svoje sestry.

"Taky nám budeš chybět," řekla máma a dala mi pusu do vlasů.

"Vyřiď Louimu a jeho mámě že ještě jednou moc děkujeme za to co pro nás udělali. Tahle dovolená a ještě nová práce," usmál se táta.

"Vyřídím mu to tati," řekl jsem. "Vy si užijte těch pár týdnů odpočinku," pohladil jsem jednu ze sester po vlasech.

"Zůstaneš teď tady?" zeptala se máma.

"Ne, mami," řekl jsem. "Budu bydlet u Liama doma, ale budu to sem chodit kontrolovat."

"Oh, je to mezi vámi už tak vážné?" zeptala se máma.

"Mami," pousmál jsem se. "Miluju ho a potřebuju ho."

"Dobře miláčku," pohladila mě po tváři.

Pak jsem je doprovodil na letiště a oddechlo mi že teď budou mimo toho všeho.

DIANIN POHLED

Po tom co mi Zayn a Liam řekli o Williamovi, jsem byla odhodlaná získat nějak ty kazety. Protože jsem si byla téměř jistá že je to něco důležitého, co by nám mohlo vážně pomoct. Ale nemohla jsem se k nim dostat, protože William se skoro nehnul z pokoje a navíc si pořídil zámek na dveře. Jakoby to nestačilo, i Williamova máma s holkama odejli na dovolenou, zrovna v tu nejhorší chvíli. Zůstali jsme tak v domě vlastně jenom já, Louis a William. Louis se odstěhoval z jejich společného pokoje a byl radši v mém pokoji. Neřekla jsem mu o podezřenění které máme, protože jsem věděla že by tomu nevěřil a nebo v tom horším přípaě, udělal by nějakou hloupost. Rozhodla jsem se mu TEDA radši zatím nic neříct a pokusit se nějak dostat ty kazety.

Příležitost se mi nasktyla, když William a Louis museli odejít do firmy kvůli nějaké schůzi a jejich máma nebyla doma, takže tam museli oni. Ani nevím jak se mi to podařilo, ale nějakým způsobem se mi podařilo dostat se dovnitř. Rychle jsem přiběhla ke skříni a otevřela jsem ji. Kromě těch kazet a kamer tam měl i jejich přehrávač a televizi. Byla to něco jako taková jeho malá ústředna. Zapnula jsem televizi a zasunula jsem tam první kazetu. Když začala běžet, chvíli se nic nedělo, ale pak se najednou ukázala postel, na které ležela nějaká holka, svázaná, s páskou přes pusu. Po chvíli k ní přišel William, a začal s ní mít sex. Ona se snažila křičet a bránit, ale on ji nepustil. Nemohla jsem se podívat ani na půlku, bylo mi z toho úplně špatně. Na zvracení. Bože, vždyť on znásilňoval holky a natáčel si to... A nejhorší bylo že kdybych to předala policii, uvidí sice jeho tvář, ale ta tvář patří i Louimu... A s tím jaký dokáže byl William manipulant a přesvědčivý herec, klidně aby mohl říct že to nebyl on, ale jeho bratr, dvojče. Ikdyž jsem si nemyslela že je by mu někdo uvěřil. Nevěděla jsem co mám udělat, ale vzala jsem si tu kazetu s tím že jsem doufala že si hned nevšimne že ji mám, zase jsem zavřela dveře, dala na ně zámek a celá roztřesená jsem utekla do svého pokoje.