ONE DIRECTION FAN FICTION

LIAMŮV POHLED

Další den ráno jsem se probudil a hned jsem ucítil něčí hlavu na mém rameni. Pomalu jsem otevřel oči a uviděl jsem Zayna, jak sladce spí. Usmál jsem se a jemně jsem mu přejel rukou po vlasech. Brzo se začal probouzet. Když uviděl, že jsem vzhůru, dal mi s úsměvem pusu na čelo.

"Už ses probudil," stiskl mou ruku.

"Jo,"řekl jsem slabě.

"Tak jsem se o tebe bál," řekl.

"Nic mi není," usmál jsem se.

"Naštěstí," políbil mou ruku.

"A co Diana? Co moje sestra?" zeptal jsem se.

"Je na tom trochu hůř, ale neboj se, taky bude v pořádku," řekl tak nějak zvláštně. Jakoby mi něco tajil.

"Opravdu?" podíval jsem se na něj.

"Ano, neboj se," řekl jemně. "Vaši rodiče ještě nepřišli, ten most způsobil že dostat se sem z té části kde bydlí, je v podstatě nemožné. Ale už brzo by měli přijít."
Jenom jsem kývl a Zayn mě ještě jednou políbil.

LOUIHO POHLED

"Harry!" objal jsem ho hned jak se objevil v nemocnici.

"Loui, bože co se stalo?" zeptal se vystrašeně.

"Myslím... že budu potřebovat víc času nato abych ti to všechno řekl," vydechl jsem.

"Dobře," řekl. "Sedněme si."

"Ne, já... musím jít za Dianou, musím být při ní. Zayn je teď u Liama ale brzo se vrátí sem a on ti to řekne, já... já teď musím být s Dianou. Ani mámě jsem ještě nevolal, nevím jak jí to mám vlastně říct. Ale to za mě stejně asi udělá policie," řekl jsem rychle.

"Tak dobře," řekl Harry. "Běž za Dianou, já zůstanu tady."

"Díky," pousmál jsem se.

Sedl jsem si na židli vedle Dianiny postele a chytil jsem její ruku. Snažil jsem se za nebrečet, ale bylo to až příliš těžké. Po několika minutách se najednou začala probouzet.

"Kde to jsem," řekla zesláble.

"Lásko," usmál jsem se. "Jsi v nemocnici."

"Co?" zasténala. "Co se stalo?"

"Jsi v pořádku, na tom záleží nejvíc," políbil jsem ji.

"Ne, řekni mi to, prosím," pootevřela oči.

"Když... když jsme byli na policejní stanici... tak došlo k obrovské nehodě na mostě, vlastně se stal naprosto neprůjezdný. Museli jsme přiletět vrtulníkem aby jsme se dostali do domu. Na zemi... ležel tvůj bratr, ale neboj se, je v pořádku. William v domě nebyl, ale už jsme ho udali a hledají ho,"snažil jsem se usmát.

"Pamatuju si... pamatuju si že jsem ležela... v posteli," řekla zmateně.

Mě začaly po tváři téct slzy, a co nejrychleji jsem je zase utíral.

"Co... se stalo?" vzlykla.

"Nemysli na to prosím. Zlato, prosím," políbil jsem její ruku.

"Vzpomínám si... že jsem tam ležela, nevěděla jsem kde vlastně jsem, cítila jsem se slabá, někdo mi něco dal, abych to vypila a potom... potom jsem slyšela... smích... a vzdychy... a..." přestala najednou a s hrůzou v očích se na mě podívala.

"Co?" vzlykl jsem.

"Viděla jsem... jeho... tvář. Tvoji tvář," začala brečet.

"Lásko prosím," zopakoval jsem a pokusil jsem se ji pohladit, ale ona uhnula.

"On mě znásilnil, William mě..." dál brečela.

"Lásko, prosím, snaž se uklidnit," naléhal jsem, ale ona začala nekontrolovatelně brečet. Obejmul jsem ji a já sám jsem se nezmohl na nic jiného než na slzy.

HARRYHO POHLED

"No páni," vydechl jsem ohromeně když mi Zayn všechno řekl. Nebo alespoň skoro všechno.

"Jo," řekl Zayn tiše. "Je to stejně celé moje vina. Kdybych hned řekl že se chvíli před tím hádali, mohlo to být jinak."

"Zayne, nevyčítej si to. Bál jsi se o svou mámu a taky vím že jsi ho měl vážně rád a chtěl jsi mu věřit," dal jsem mu ruku na rameno.

"Jo," popotáhl. "Ale podívej se co se stalo."

"Spraví se to. Uvidíš, až Williama chytí, skončí to," řekl jsem.

"Jo, ale nechci si přestavit až se to celé dozví Johannah, teda jestli to už neví. A navíc to co udělal Dianě, Louis doufá že si to nebude pamatovat," řekl.

"Pojď sem," objal jsem ho. "Teď musíte být všichni silní, jasný? I já budu stát při vás."

"Já vím, a díky. Víš, vždycky jsem dával přednost Williamovi před tebou a Louim, nevím proč. To vy jste byli a jste mí opravdoví přátelé," pousmál se.

LOUIHO POHLED

Když Diana nebyla k uklidnění, museli jí dát nějaké prášky, po kterých usnula. Nenáviděl jsem vidět ji takhle. Dozvěděl jsem se že policie zavolala mámě, která nasedá na příští letadlo. Vůbec jsem si nechtěl představovat, jak se cítí. Ale věděl jsem že musím stát při ní. Když šli Zayn a Harry pro nějaké jídlo do bufetu, zašel jsem za Liamem.

"Ahoj," řekl jsem tiše.

"Ahoj," pousmál se slabě. "Jsem rád že jsi tady. Musím s tebou mluvit."

"To já taky," vydechl jsem.

"Řekneš mi už prosím co se stalo Di? Zayn se snažil vyhnout se odpovědi," řekl.

"Jo," sedl jsem si pomalu. "Je to až příliš těžké. Já... nevím jestli to dokážu znovu vyslovit."

"Je v pořádku že jo?" zeptal se s obavami.

"Bude v pořádku," kývnul jsem. "Ale..."

"Ale co?" zeptal se netrpělivě.

"Ale... William je mnohem horší než jsme si mysleli. Myslím... myslím že on zabil našeho tátu a včera... po tom co tě praštil, z...znásilnil Dianu," řekl jsem zlomeně.

"Cože?" viděl jsem jak v Liamovi stoupá zlost. "Říkáš mi že ten hajzl tohle udělal mojí sestře?"

Jenom jsem kývl. "A... natočil si to. Tak jako ostatní."

"Zabiju ho. Přísáhám že ho zabiju," řekl.

"Věř mi bych mu nejradši taky vykroutil krk, ale pořád je to můj bratr," řekl jsem.

"To je mi jedno," řekl rychle. "Za to co udělal si zaslouží pořádný trest."

"Já vím, souhlasím s tebou," kývnul jsem. "Máma by tady měla brzo být, a nechci si představit jak zareaguje až se dozví co udělal, teď ví že byl obviněn z napadení a že je podezřelý z několik násilných činů, ale neví podrobnosti. A nevím jestli jí je dokážu říct. I přes všechno je to pořád její syn a vím jak moc ho miluje," řekl jsem.

"Já vím že to pro vás bude těžké, ale všichni ti co se stalo jeho obětmi, si zaslouží spravedlnost," řekl už o něco klidněji.

"A dostanou ji," řekl jsem rozhodně.

Když jsem vyšel z Liamova pokoje, všimnul jsem si že v čekárně už čekají jejich rodiče. Vypadali vážně zoufale.

"Pane a paní Paynovi," přistoupil jsem k nim. "Di a Liam budou v pořádku. Nemusíte se bát."

"Doktor nám řekl že Liam měl poranění na hlavě, a musí ho tu nechat chvíli na pozorování, a že Diana byla napřed udeřena a pak zdrogovaná," řekla máma zmateně. "A že bude taky v pořádku."

"Ano," usmál jsem se. "Bude v pořádku," objal jsem ji. Nedokázal jsem jí říct co se vlastně stalo. Věděl jsem jak moc jim na jejich dětech záleží, a kdyby se dozvěděli co se Di vlastně stalo, nedokázal a ani nechtěl jsem si představit co by se stalo kdybych jim to řekl.

Pozn.

Tak, už jenom tří díly a je konec :D Začala jsem pomalu psát novou povídku s Liamem (bude tam i Ziall), kterou ale začnu asi přidávat až v září. A jsem fakt úchylná, protože jsem začala psát další povídku (Lilo, Ziall/Zarry) :D :D Každopádně od čtvrtka do úterý nebudu mít vůbec čas na psaní, takže se pokusím napsat ještě něco zítra a ve středu, a pak snad ještě něco ten poslední týden, a pak až během školy, uvidím jak to budu stíhat. :D Hodím sem během týdne alespoň postavy u těch povídek, možná první díly :)