ONE DIRECTION FAN FICTION

DIANIN POHLED

"Dobré ráno," sešla jsem ráno do kuchyně.

"Dobré," usmál se Louis, který zrovna snídal.

"Holky už vstaly. Musím jim udělat něco na snídani," otevřela jsem lednici.

"Snídaně dělá Temi. Ale řekl jsem jí že nám teď vařit nemusí," upil jsem čaj.

"Neříkej mi že jsi si tu výborně vypadající snídani udělal sám?" usmála jsem se nedůvěřivě.

"Jistě že jo. Chceš udělat taky? A můžu udělat i pro Phoebe a Daisy," vstal.

"Ne, to je dobrý. Udělám to já. Jsem tvoje zaměstankyně ne? Nebo tvojí matky," řekla jsem.

"To je přece jedno. Nemysli si že se nad někým vyvyšuju. Jenom protože má moje rodina peníze, neznamená že si nevážím práce ostatních lidí," řekl.

"Jo, to mi došlo," pousmála jsem se. "Jsi vážně jiný než jsem si představovala. Myslela jsem že budeš nějaký rozmazlený kluk, co nehne prstem a má samé blbé poznámky," řekla jsme.

"No, jo. Na to je tady Will," zasmál se a já taky.

"Ehm, mám i jemu připravit snídani?" zeptala jsem se.

"Ne, to je v pohodě," řekl jsem. "Něco mu přinesu."

"Přineseš? On nesnídá tady? Nebo v jídelně?" zeptala jsem se.

"Ne, nejradši jí v posteli. Někdy obědvá v jídleně, ale na večeři jde většinou ven," řekl.

Jenom jsem kývla.

Pak jsem s Liamovou pomocí udělala snídani holkám, sobě a Williamovi.

"Už je hotová snídaně?" přiběhli k nám Daisy a Phoebe.

"Jo, už se to nese," usmála jsem se a naservíroala jsem jim omelety a džuš.

"Děkujeme," řekly zatímco se pustili do jídla.

"Tak... myslím že to Willovi přinesu já. Stejně musím jít ještě vzbudit bráchu, aby odešel," vzala jsem tácek a naskládala na něj snídani.

"Nemusí spěchat. Ať zůstane jak dlouho chce," řekl.

"Díky. Ale to není třeba. Až vstane, odejde. Musí ještě s něčím pomoct našim," usmála jsem se.

"Tak jo," pousmál se taky a já se vydala s táckem nahoru. Nesla jsem ho opatrně, aby nic nespadlo.

"Můžu?" zaklepala jsem na dveře Louiho a Willa.

"Jasně," slyšela jsem ještě rozespalý hlas.

"Nesu ti snídani," usmála jsem se.

"Oh, díky," taky se usmál a prohrábl si vlasy. "Voní to skvěle."

"Určitě to i skvěle chutná," zasmála jsem se a položila jsem mu tác na postel.

"Ještě jednou díky," chytil mě okolo pasu.

"Nemáš zač," odtáhla jsem se od něj a šla jsem vzbudit Liama. Ten půl hodiny nato odjel zpátky domů. Upřímně, měla jsem chuť jít s ním ale řekla jsem si že tam půjdu třeba v týdnu, když je Johannah pryč.

WILLIAMŮV POHLED

"Zayne?" řekl jsem do telefonu, zatímco jsem čekal až se konečně ozve. "Tak kurva, zvedni to."

"Loui?" vydechl po chvíli.

"Už ti volám po čtvré, kde sakra trčíš ty blbečku," řekl jsem vytočeně.

"Promiň, mámě je zase špatně. Ty nové léky moc nezabírají," řekl.

"Fajn. Dám ti prachy na jiné, ale teď sebou koukej hodit. Jdeme ven."

"Promiň, ale nemůžu. Říkal jsem ti..."

"Jo, já vím tvoje máma. Netrap se tím. Zůstaň si tam a starej se o svou maminku. Já si jdu zašukat," zavěsil jsem.

Posadil jsem se na postel a vytáhl jsem cigaretu.

"Zase tady kouříš?" vešel v tu chvíli Louis.

"Jo? A co?" svraštil jsem obočí. "Buď si dej taky nebo buď zticha."

"Fajn," povzdechl si.

"Nevíš kde je Diana?" zeptal jsem se ho.

"Hraje si s holkama v pokoji Phoebe, proč?" zeptal se zmateně.

"Jenom tak," pousmál jsem a popotáhl jsem si z cigarety. "Chci ji pozvat na rande."
"Co?" podíval se na mě překvapeně. "Nemáš snad dost svých koček které udělají co chceš?"

"Jo, ale chci Dianu. Víš, třeba ji zkust poznat..."

"Odkdy ty chceš nějakou holku poznat?" ušklíbl se.

"Tak třeba odteď," zase jsem si potáhl.

"No... nemyslím si že s tebou půjde," řekl.

"Vsadíš se se mnou?" přišel jsem k němu.

"Nebudu se s tebou sázet," zakroutil hlavou.

"Víš co? Fajn. Proč nejdeme všichni? Ty, já, Diana a klidně dotáhni i Harryho. Já se pokusím přemluvit Zayna," řekl jsem.

"Jo? A kdo asi bude hlídat holky co?" zeptal se.

"Někdo se najde," znova jsem si potáhl.

"Temi chodí spát k sobě do domku a víš že v poslední době ji trápí bolesti zad a chodí si dřív lehnout. Brigit i ostatní taky odchází ještě než nastane noc. Tak kdo by je asi tak hlídal?" zeptal se.

"A co... Liam?" řekl jsem.

"Dianin brácha? Proč zrovna on?" zeptal se.

"A proč ne?" pousmál jsem a namířil jsem si to ven ze dveří.

LOUIHO POHLED

Diana nakonec přijala Willovo pozvání, s tím že tam půjdu i já, Harry a Harryho holka Claire. A Liam přijel aby pohlídal holky.

"Ahoj," přišel udýchaný Zayn těsně před naším odchodem.

"Ahoj," usmál jsem se. "Jsi v pořádku?"

"Jo, jsem," taky se usmál. "Už vyrážíte?"

"Ehm jo," řekl jsem.

"A... kdo bude hlídat Phoebe a Daisy?" zeptal se.

"Požádali jsme Liama," řekl jsem.

"L-liam je tady?" zeptal se.

"Jo," podíval jsem se dozadu.

"Víš já... ani nemám moc náladu se jít někam bavit. Nevadilo by ti kdybych zůstal tady a pomohl mu s nima?" zeptal se.

"Klidně," usmál jsem se trochu překvapeně a šel jsem s ním do obýváku.

"Tak jsi přišel?" zasmál se William.

"Ehm, já..." zamumlal Zayn.

"Zůstane tady. Pomůže Liamovi s dětma," dal jsem mu ruku na rameno.

Will jenom obrátil oči v sloup.

"Tak, vyrazíme?" řekl Harry a vzal Claire kolem pasu.

"Jo," usmála se Diana. Taky jsem se usmál a všichni jsme šli ke dveřím.

"Vy dva se o ně postarejte jasné?" řekla ještě Liamovi a Zaynovi.

"Neboj se. Dobře se bavte," řekl Liam a pak už jsme odešli.

DIANIN POHLED

Šli jsme do nějakého baru, kde jsem ještě nebyla. Zdálo se mi to tam už na pohled drahé a došlo mi že se tam stýká spíš ta vyšší vrstva. Už při příchodu jsem se necítila moc dobře. Snažila jsem se být u Claire, která se mi zdála fakt milá a hned jsme si padli do oka, navíc jsem tam přece jenom byla se třemi v podstatě pořád neznámými kluky.

"Necítíš se tady dobře?" zeptal se mě Louis když jsme dostali naše pití a já stále hleděla na ceny, které se mi zdály naprosto směšné.

"Ne, ne to nic," pousmála jsem se a napila jsem se. Za tolik peněz to teda nestálo.

"Chutná ti?" podíval se na mě William.

"Jo," pousmála jsem se. "Je to vážně dobrý."

"No... já a Claire si jdeme trochu zatancovat, jdete taky?" vstal po chvíli Harry.

"Ne, já nejsem zrovna dobrá tanečnice," řekla jsem nesměle.

"Ale no tak," začala mě Claire tahat na parket.

"A vy dva co tam sedíte? Pojďe," vzal Harry Louiho kolem ramen aby vstal.

"Já neumím tancovat," řekl.

"No jo, bráško. Ty se vážně neumíš odvázat," řekl William a vstal.

"Fajn," vydechl Louis. "Tak teda pojďme."

"Tak se mi líbíš," usmál se Harry a šli jsme na parket.

Sice jsem tancovala ráda, ale většinou to bylo prostě jenom pro zábavu a myslím že jsem většinu času vypadala docela směšně. Ale když jsem viděla Louiho nesmělé pohyby a pohledy, hned jsem měla lepší náladu a chtěla jsem si večer užít. Sice mi trochu vadily Williamovy pohledy a takzvané nechtěné doteky, ale snažila jsem se přes to přenest a užívat si Louiho společnost. William šel k baru a Louis šel s Harrym na záchod. Uprostřed parketu jsme teda zůstaly jenom já a Clarie. Začaly jsme teda tancovat spolu a nasmály jsme se. Najednou jsem ucítila jak se po mě sápe nějaký zřejmě opilý chlap. Dal ruce na moje boky a snažil se mě políbil. Odstrčila jsem ho, ale on byl neodbytný. Pak se před námi znenadání objevil William a dal mu pěstí do obličeje.

"Ani se jí nedotkni ty hajzle!" zařval.

Já jsem zůstala stát na místě. Upřímně mě to docela překvapilo, ale taky vyděsilo. Williamův pohled byl vážně strašidelný.
"Co se stalo?" přiběhl k nám Harry spolu s Louim.

"Nic. Jeden chlap, dost opitý mě začal obtěžovat, ale William mi pomohl," usmála jsem se na něj.

"Jsi vážně v pořádku?" pohladil mě Louis po rameni. Musel si všimnou že se třesu.

"Jo," usmála jsem se na něj. "Neměj strach," stiskla jsem jeho ruku.

ZAYNŮV POHLED

Nemohl jsem tomu uvěřit. Byl jsem ve stejné místnosti jako on. Po tom co jsme dohlédli na Phoebe a Daisy aby si dali večeři, vyčistili zuby a šli spát jsme si sedli zpátky do obýváku. Seděl jsem vedle něj a byl jsem vážně nervozní. Měl jsem strašné nutkání něco udělat, třeba se ho dotknout, nebo dokonce pokusit se ho políbit, ale snažil jsem se ovládnout.

"Tak... ty pracuješ... v kanceláři?" zeptal jsem se ho.

"Jo. Je to taková malá firma poblíž. Plat není bůhví co ale musím pomáhat rodičům. Nemůžeme si zrovna vyskakovat," pousmál se.

Kývl jsem. "Chápu to."

"Vážně? Nejsi snad boháč s obrovským domem a luxusním fárem?" upil si pití.

"Ne," vydechl jsem. "Nemám peníze. Táta sotva vydělá dost na nájem a elektřinu. Máma je nemocná, mám ještě dva mladší sestry o které se třeba postarat. Jsme na tom taky docela bídně."

"Pání," řekl. "Omlouvám se jestli jsem se tě dotknul nebo..."

"Ne, to nic. Je mi jasné že jsi si to o mě myslel když jsem kamarád Williama a Louiho," pousmál jsem se.

On se taky usmál. "No, a... pracuješ někde?"

"Ne, nedávno jsem skončil školu. Snažím se něco vydělat brigádně a Will nám finančně pomáhá. Slíbil že časem mi dohodne prací v jejich rodiné firmě," řekl jsem.

"Aha. Tak to je dobrý kamarád," řekl.

"Jo, to je. Víš... vážně si vážím našeho přátelství. Díky němu se cítím jako někdo," zasmál jsem se.

"Máš... nějakou holku?" zeptal se po chvíli.

"Ne," polknul jsem. "Ty?"

"Ne, s mým přítelem jsme se rozešli před 3 měsíci," řekl.

"T-takže jsi gay?" vysoukal jsem ze sebe.

"Jo. Vadí ti to?" zeptal se.

"Ne, jasně že ne," usmál jsem se.

"Fajn," taky se usmál. "Víš... teda... neměl bych ti to říkat ale jsi vážně strašně krásnej."

Cítil jsem jak se mi rozbušilo srdce a určitě jsem musel být červený jak rajče. "Ehm, díky, ty taky," řekl jsem nervozně.

Pak, ani nechápu jak se to stalo, se jeho ruka objevila na mém koleni a já na ni položil svou ruku. Chvíli jsme se na sebe dívali jak dva idioti, když se naklonil aby mě políbil. Byl to krátký, ale nádherný polibek. Už jsem chtěl něco říct, když jsem uslyšel jak se otvírají dveře.

"Čau," zvolal William.

"Ahoj," usmál jsem se a rychle jsme vstal.

"Zvládli jste to?" zeptala se Diana s úsměvem.

"Jasně," řekl Liam a taky vstal.

"Tak... já už asi půjdu," řekl jsem a rychle jsem ještě s krátkým mávnutím vešel ze dveří.