ONE DIRECTION FAN FICTION

 Je odpoledne, kolem druhé hodiny. Na gauči sedí Harry a jeho holka Sam. Stále se smějí a tulí se k sobě, vypadají jako dokonalý pár, který si užívá ten krásný pocit zamilovanosti.

Oproti nim sedí on. Zayn, jeden z nejlepších Harryho přátel a zpěvák v jejich skupině. Dívá se na ně se smutkem v očích. Snaží se nedat najevo svoji bolest. Hlavou mu víří myšlenky, až ho začne bolet hlava.

"Nemůžu ji milovat. Nemůžu," opakuje si stále v hlavě.

Vzpomíná na den, kdy potkali Sam poprvé. Byla krásná. Měla na sobě fialové šaty, které jí neskutečně slušely. Měla krásné dlouhé hnědé vlasy a krásné hnědé oči, které se jí nádherně lesky. Neměla na sobě skoro žádný make-up, byla přirozeně krásná. Její úsměv ho úplně vyvedl z míry. Už se blížila k nim. Chtěl jí podat ruku a seznámit se. Ale předběhl ji Harry. Hned se spolu začali bavit a pořád se jen smáli. On ji pak jen pozdravil. Ona se hned poté už zase hrnula k Harrymu.

Tak moc si vyčítal, že neudělal první krok. Od toho dne uběhly dva měsíce. Se Sam se spřátelil, ale od první chvíle byly jeho city mnohem hlubší. Nebral ji jako kamarádku, nemohl ji tak brát. Z jeho myšlení ho vyrušil další hlasitý smích. Nechtěl se na ně pořád dívat. Raději se otočil na druhou stranu. V mysli si vybavil včerejší noc.

Ležel na posteli a snažil se usnout. Byl to velmi rušný a náročný den. Najednou uslyšel vzdychy. Pak další a pak smích. Hned mu došlo, že to jsou oni. Vzal peřinu a snažil se zacpat si uši. Z očí mu pomalu začaly stékat slzy. Kéž by si mohl zakázat milovat ji. Tentokrát ho do reality vrátil Niall. Seděl na židli a nenažraně jedl hamburger.

"Co?" řekl Niall a opět se zakousl. Zayn se rozhodl jít pryč. Už to nemohl vydržet. Nemohl se na ně dál dívat, nemohl je dál poslouchat. Šel se projít po chodbě, ale jeho mysl stále zatemňoval vír myšlenek, který se mu usadil v hlavě. Neustále musel myslet na Sam. Na Harryho. Na jeho lásku k Sam. Na jeho přátelství s Harrym.

Bezmocností bouchnul do zdi a sedl si na podlahu. Rukami si zakryl obličej. Nevěděl, co má dělat. Další jeho útržek vzpomínek patřil jeho rozhovoru s Harrym před 5 dny.

Harry se mu svěřil, že Sam mu řekla, že ho miluje, ale on k ní zatím lásku necítí. Má ji moc rád, ale láska to stále není. Zayn cítil bezmocnost. On ji tak moc miloval. Přál si, aby to bylo jinak, aby dokázal říct Harrymu, co cítí k Sam, aby mu Sam jeho lásku opětovala. Chtěl by ji dlouze obejmout, povídat si s ní celou noc, líbat ji sladce i vášnivě, být s ní a na nic jiného nemyslet.

Pak se mu v hlavě opět objevila další vzpomínka, ze včerejšího koncertu. Když zpívali I Wish, podíval se na Sam, jak z publika posílá Harrymu pusu, a jemu se do očí opět pomalu hrnuly slzy. Zpíval z celého srdce, text byl napsaný, jako by se mu někdo podíval do hlavy, jakoby někdo věděl co cití, jakou bolest má v srdci. Zbytek koncertu se snažil, aby na něm nikdo nepoznal jeho bolest, ale zjevně se mu to nepodařilo. Při Little Things se mu totiž opět do očí hrnuly slzy, několik fanynek ve přední řadě na něj volaly: "Milujeme tě, Zayne!" Tohle to povzbudilo a snažil se dát dohromady pro fanoušky, ale vždy, když se podíval na Sam, bolest byla nezastavitelná. Nevěděl, jak z toho ven.

Najednou uslyšel kroky.

"Zayne, je ti něco?" uslyšel Samin hlas. Zvedl hlavu a utřel si slzu stékající po jeho tváří.

"Nic mi není." Sam si k němu sedla.

"Všimla jsem si, že jsi smutný. Můžeš se mi svěřit s čímkoliv," řekla a stiskla mu ruku.

"Sam, opravdu mi nic není. Jen jsem unavený, to je všechno. Měli jsme velmi náročný týden."

"Zayne, neznám tě až tak dlouho, ale myslím, že tě znám dost na to, abych poznala, že tě něco trápí. Mám tě ráda. Jsi můj kamarád." Stiskla mu ruku ještě silněji.

"Tvůj kamarád," zopakoval Zayn a opět se podíval na zem.

"Chceš mi snad něco říct?" Přesune se k Zaynovi blíž.

"Zlato!" zavolá Harry a vykoukne ze dveří.

"Už jdu, miláčku!" řekne Sam a zvedne se.

"Pak si ještě promluvíme. Přijd' za námi, až budeš mít lepší náladu, ano?" Usměje se a odejde.

Několik minut Zayn ještě zůstane sedět na zemi a stále si přehrával vše, co mu Sam řekla. Možná to nebylo moc, ale pro něj ano. Věděl, že ona miluje Harryho a nikdy nebude milovat jeho. Věděl, že Harry ji nemiluje, ale on ano. Tak moc, že chce jen, aby byla št'astná. Vstane a vrátí se zpátky do místnosti. Opět se musí dívat na ně dva. Na nejlepšího kamaráda a na dívku, kterou miluje...

Veme tě za ruku

Já vždy trochu zemřu

Sleduji tvé oči

A jsem v hádankách

Proč se tak nemůžeš dívat na mě

Když procházíš kolem

Snažím se to říct

Ale pak zamrznu

A nikdy to neudělám

Můj jazyk se sváže

Slova spadnou do pasti

Slyším jak mé srdce začíná bít hlasitěji

Kdykoliv jsem v tvé blízkosti

Ale vidím tě jak tančíš ploužák s ním

To mě trhá na kusy

Protože nevidíš

Že kdykoliv ho políbíš

Ničí mě to

Dívá se na tebe

Tak jako bych se na tebe díval já

Vím že bych mohl dělat všechno co dělá on

Kdyby se jen čas dal vrátit zpět

Oh jak bych si přál abych to byl já

Cítit mé ruce kolem tvého pasu

Zatím co tančíme v měsíčním světle

Přál bych si to být já

Když voláš pozdě

Protože chceš říct dobrou noc

Oh jak bych si přál abych to byl já.